Sindibád

Waldemar Matuška

1:KnAmížka stokrát přečtena, snad Gi castej, kdAmo to ví,
Amse mnou spí a se mnou vstává v tiGchu méhCo pEodkroví,
snad ne každý,Amale já mám ten Gstarý příbAměh rád,
Amv něm se náhle že mne stává, loGdník jménem SAmindibGad.A 
R:ATak jako Sindibad, tEmou zkouším plout,
každou škálu znát a vAír a proud,
piju vzácnou sA7tavu květů zlatýDch stDmromů,
vítr dAálných mořC#i cítím Evát.
EPak jako SAindibad se vrátím dDomů,
k příběhůAm své moudré ESehrezad.A 
2:Vidím štíhlou lodní příď a já na ní držím stráž,
vidím příliv, který stoupá, v džunglí břeh a bílou pláž,
jako ten můj Sindibad, bývám vlídnou břízou hnán,
a můj bárku ve snu houpá, nekonečný oceán.
: (r):
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:49.874+00:00
Výsledky hledání: